122 - Diary | Do školy se už těším.

Středa v 20:36 | Elly |  diary
Jak tak nad tím přemýšlím, ona by se rubrika diary mohla přejmenovat třeba na My month xy. Zjišťuji totiž, že zde píši jen jednou za měsíc:D Srpen je pro mě ve znamení vaření, uklízení, pečení a autoškoly. Ráda vařím, ráda peču, občas mě baví i uklízet, ale z čeho jsem měla fakt respekt, bylo auto. Ale osmnáctiny se kvapem blíží a já vím, že chci auto řídit. A tak jsem po třech týdnech lekcí dnes poprvé sedla za volant. Jaký to byl pocit, na to se mě neptejte:D Prostě si poprvé v životě sedněte za volant, jeďte hned po hlavní a zažijete to stejné, co já. A ještě lepší, když dojedete, voláte mamce a ta vám řekne, že vás viděl táta, jak jel do práce:D Ale pryč od učení, na to je ještě chvíli čas, i když, já se upřímně do školy těším. Nevím, čím to je, ale i loni jsem se těšila. Asi je fajn chodit na školu, která vás baví, kterou milujete, a kterou jste si především vydobili:)

Teď bych se mohla vrátit na začátek měsíce. Byli jsme na "rodinné" dovolené, ale stejně s námi jely ještě dvě rodinky, takže to vlastně rodinná není. Jeli jsme, jako každý rok, na Moravu a bylo to super. Ačkoliv s rodiči nerada někam jezdím, řekla jsem si, že tohle je teoreticky naše poslední společná dovolená a letos nikam jinam nejedeme, takže to přetrpím. Nakonec jsem netrpěla, užila si sradny, však to znáte. Většinou se stává, že když se vám někam nechce, je to nakonec fajn:)

Po návratu domů jsme šli s přítelem na festival, který se konal u nich ve městě, dala jsem si po pěti letech maxi palačinku (naposledy jsem ji jedla v Bulharsku, v roce 2011), koukli se na Davida Kollera a šli domů. Nestálo to za nic, ale kouknout se, když to je hned za barákem, to taky není na škodu. Ale co za to stálo, byla akce tento víkend. Každý rok se ve zdejší vesnici konají slavnosti a letos na nich byla Kristina. Strašně se mi líbila, zazpívala jsem si, den jsem si naprosto užila a ještě donutila ségru s Davčou, ať jdou se mnou na kolotoč:D Nebo možná, ségru ani tak ne, jako přítele.

No a včera jsem byla opět utrácet peníze:D Naštěstí ne tolik, ale nějaká ta kačka padla. Byli jsme s Davčou a jeho mamčou. Já odešla s věcmi do stovky, D. se vláčel se třema taškama, měl toho nejvíc, taky nejvíc stál, ale hlavně, že byl spokojený, že miláčku:D S čím jsem odešla já, to se dozvíte na konci měsíce v New in za letošní prázdniny, tak se těšte, protože je toho víc, než dost!

 

Focení s Verčou (a Kristiánem) - tentokrát před objektivem

18. srpna 2016 v 20:03 | Elly |  photography
Už to bude rok, co vznikly tyto úžasné fotky. Což taky mimo jiné znamená, že už rok se je snažím zveřejnit. Díky bohu, že jsem je nahrála do Galerie blogu před tím, než jsem celou složku s fotkama smazala. Už se "těším", až je budu po ostatních shánět a nahrávat sobě do počítače. Děkujeme Kristiánovi, že tenkrát vzal do školy svého miláčka (čtěte zrcadlovku) a pár fotek nám udělal.